Vila Jana a Anastázie Neherových

Vila Jana a Anastázie Neherových

Základní informace
Sloh	funkcionalismus
Architekt	Antonín Navrátil
Poloha
Adresa	Prostějov, Česko Česko
Ulice	Pod Kosířem
Souřadnice	49°28′56,24″ s. š., 17°6′25,09″ v. d.

Další informace
Rejstříkové číslo památky	103149 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Jana a Anastázie Neherových je funkcionalistická vila v Prostějově postavená v letech 1938–1939.^[1]

Historie

Vila byla postavena v letech 1938–1939 pro manžele Jana Neheru (1899–1958) a Anastrázii Neherovou, roz. Kristkovou (1904 –1984).^[2]^[3]^[4] Anastázie Neherová pracovala ve firmě Jana Nehery jako účetní, v roku 1924 se jako dvacetiletá za Jana Neheru provdala. Měli tři děti, Libuše Bartano, roz. Neherová, (*1926 –), Jan (1928–1997) a Jitka Sehnalová, roz. Neherová (1936–2015).

Vila byla postavena podle projektu architekta Antonína Navrátila. Stavitel: firma Konečný & Nedělník. Stavební povolení bylo vydáno 3. 6. 1938, kolaudační protokol 19.9.1939.

Pozemek ke stavbě byl odkoupen od Sportovního klubu Prostějov. Stavba byla provedena v severní části města, na Plumlovském předměstí, v sousedství říčky Hloučela, v ulici Pod Kosířem č.73 (č.pop. 329). Vila patří k hodnotným zachovalým funkcionalistickým obytným stavbám na Moravě z období konce 30. let 20. století. Vila je kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: 103149. Památkově chráněná je od 12. března 2008.

Popis

Vila byla zhotovena jako trojpodlažní.^[5]^[6] Konstrukčně je objekt řešen jako železobetonový skelet včetně stropních konstrukcí s cihelnými vyzdívkami. Stavba po všech stránkách vysoce překračovala soudobý standard, V přízemí a v prvním podlaží je provozní. Tady byl i byt správce, jako správce a zahradník tam pracoval v letech 1940 až 1949 Pavel Karas (1916 - 1995).

Umělým navýšením terénu na jižní a částečně i na východní straně domu se zadní část přízemí ocitla pod jeho úrovní.

V snížené zadní části přízemí byl železobetonový protiletecký domovní kryt. Z jižní stany byl chráněný násypem před terasou. V krytu byl únikový východ pro případ zásahu bombou a zasypání přístupu ze severní strany. Byl vyřešený jako slepé okno rozměru cca. 1 x 1 metr a opatřený dřevěným bedněním, za kterým byl komín vyplněný pískem. Ten se měl po uvolnění bednění vysypat do krytu a uvolnit únikový východ.

Do objektu se vstupuje ze severní strany. Vstupní hala je obložena mramorem. V podlaží druhém je rozměrná obytná hala s navazující jídelnou, dvěma obývacími pokoji, knihovnou a potřebným zázemím. Halu bylo možné odsunutím části prosklené jižní stěny propojit s navazující terasou, která přecházela plynule do zahrady. Nad terasou byla rozměrná výsuvná plátěná markýza ovládaná složitým mechanismem. Ve třetím patře byla soustředěna intimní část domu, která měla tři ložnice se sociálním zařízením a šatnou.

Vytápění vily bylo řešeno pokrokovým podlahovým vytápěním. Nad terasou ve třetím podlaží je betonová markýza, střešní část je vyplněna sklobetonem.

Vila byla v roce 1998 rekonstruovaná pro administrativní účely. Při úpravách došlo mimo jiné i ke změně některých vnitřních dispozic. Původního harmonického vyznění stavby se ale nepodařilo dosáhnout. To se týká i zahrady.

Zahrada

V okolí vily byla rozsáhlá romantická zahrada upravená podle plánů architekta Antonína Navrátila. V západní části byl velký bazén s oddělenou částí pro děti. Před bazénem byl dřevěný srub pro posezení po koupeli. Na vilu v západní části navazovala pergola, na konci které byla plastika od sochaře Jana Třísky. U pergoly byly vysazeny stromkové růže v pestrých barvách. Další stromkové růže byly vysazeny v sousedství srubu. Terasa na jižní straně vily přecházela plynule do zahrady a navazovala na rozsáhlou skalku. Na jižní straně u konce zahrady byl velký kulatý stůl s lavicemi uspořádanými do kruhu.

Původně pozemek patřící k vile sahal až po Sportovní ulici. Teď je zahrada asi v polovině rozdělená, v druhé části je dnes welness centrum. K vile patřila i užitná zahrada se skleníky, která se nacházela za říčkou Hloučelou.

Galerie

Do vody skáče autor snímků
Pohled na bazén ze západní strany
Pohled na posezení na konci zahrady u vily Jana a Anastázie Neherových
Pohled na pergolu a výsadbu ze severní strany
Pohled na skalku z východní strany
Pohled ze západní strany
Pohled na pergolu z východu
Pohled z okna vily Jana a Anastázie Neherových na zazimovaný bazén
Kosení trávy ručními sekačkami v zahradě vily Jana a Anastázie Neherových
pohled na stromkové růže u terasy
Vila Jana a Anastázie Neherových v zimě
Pergola v zahradě Neherových
Pohled na vilu Jana a Anastázie Neherových od jihu

Odkazy

Reference

↑ Vila Anastázie Neherové, Stavby Prostějov - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-03-06]. Dostupné online.
↑ CYDLÍK, Tomáš, a kolektiv. Osobnosti Prostějovska. Vyd. 1. vyd. V Prostějově: Klub historický a státovědný, 2012. 221 s. Dostupné online. ISBN 978-80-260-3058-4, ISBN 80-260-3058-3. OCLC 823820878 S. 124–125.
↑ Vila Jana a Anastázie Neherových, Olomoucký - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
↑ https://mapy.cz/zakladni?x=17.1069588&y=49.4823350&z=17&q=Vila%20Jana%20a%20Anast%C3%A1zie%20Neherov%C3%BDch&source=base&id=1701048&ds=1.Chybí název periodika!Chybí povinný parametr: V šabloně {{Citace periodika}} je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu!
↑ Slavné stavby Prostějova. 1. vyd. v jazyce českém. vyd. Praha: Foibos 231 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87073-21-6, ISBN 80-87073-21-5. OCLC 664246498
↑ VERONIKA, Rezáková. Český podnikateľský mág 20.storočia ožíva v spomienkach. Podnikajte.sk, s.r.o. [online]. Podnikajte.sk ISSN 1338-2187 [cit. 2022-2-22].

Literatura

Cydlík Tomáš, Macík Miroslav, Němcová Romana, Roháčková Dagmar, Václavík Oldřich. Osobnosti Prostějovska. Vyd. 1. vyd. V Prostějově: Klub historický a státovědný, 2012. 221 s. ISBN 978-80-260-3058-4, ISBN 80-260-3058-3. OCLC 823820878 S. 124-125
ZATLOUKAL, Pavel; KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan. In: Česká republika - architektura XX. století. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. Kapitola M121 - Vila A. Neherové, s. 281.