Viktor Serge
| Viktor L‘vovič Kibal‘čič | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Ви́ктор Льво́вич Киба́льчич |
| Narození | 30. prosince 1890 Brusel |
| Úmrtí | 17. listopadu 1947 (ve věku 56 let) Ciudad de México |
| Povolání | překladatel, novinář, spisovatel, politik, revolucionář a anarchista |
| Zaměstnavatelé | L’Anarchie Les Temps nouveaux |
| Politické strany | Komunistická strana Sovětského svazu Partido Obrero de Unificación Marxista |
| Choť | Liuba Russakova Kibalchich Laurette Séjourné[1] |
| Partner(ka) | Rirette Maîtrejean |
| Děti | Vlady Kibalchich Russakov |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Victor Serge, vlastním jménem Viktor Lvovič Kibalčič (30. prosince 1890 Brusel – 17. listopadu 1947 Ciudad de México) byl ruský politik a publicista, představitel antistalinistické levice.
Jeho příbuzným byl Nikolaj Kibalčič, popravený za atentát na cara Alexandra II., rodina pak odešla do exilu do Belgie.[2] V patnácti letech vstoupil do mládežnické organizace Belgické dělnické strany, kterou však později opustil, protože strana podporovala koloniální politiku v Kongu. Pracoval jako fotograf a typograf a pod pseudonymem Le Rétif přispíval do pařížského časopisu L'Anarchie. Za podporu Bonnotovy bandy byl v roce 1913 uvězněn a v roce 1916 vypovězen z Francie. Žil ve Španělsku, v roce 1918 mu byla umožněna cesta do Ruska, když byl vyměněn za R. H. Bruce Lockharta.
Pod vlivem úspěšné ruské revoluce se od anarchismu přiklonil k marxismu a pracoval pro Kominternu, i když odmítal rudý teror.[3] Byl příslušníkem Levé opozice a za kritiku Stalina byl v roce 1928 vyloučen z komunistické strany. Od roku 1933 žil ve vyhnanství v Orenburgu, díky intervenci Romaina Rollanda mu po třech letech sovětské úřady povolily návrat do Belgie.[4] V době španělské války podporoval Partido Obrero de Unificación Marxista a rozešel se kvůli tomu se Lvem Davidovičem Trockým. V západním tisku kritizoval moskevské procesy a jako první označil Stalinův režim termínem totalitarismus.[2] V roce 1940 uprchl před Wehrmachtem do Mexika, kde se přátelil s Wolfgangem Paalenem. Zemřel v bídě a zapomnění.
Vydal autobiografickou knihu Mémoires d'un révolutionnaire, historickou studii o fungování Ochranky Les Coulisses d’une sûreté générale, životopis Trockého, sbírku básní Résistance a román L’Affaire Toulaev, v němž popsal sovětské čistky. Přeložil do francouzštiny paměti Věry Fignerové. Jeho švagrem byl spisovatel Daniil Charms a jeho synem malíř Vladimir Kibalčič.
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-08-14].
- ↑ a b Victor Serge. Spartacus Educational [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jean Riére: Victor Serge. www.marxists.org [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Victor Serge. New York Review Books [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor L‘vovič Kibal‘čič na Wikimedia Commons
Portály: Politika
Autoritní data  |
|
|---|
