Uralská fonetická abeceda

Uralská fonetická abeceda (anglicky Uralic Phonetic Alphabet, UPA; finsky suomalais-ugrilainen tarkekirjoitus, SUT) je systém fonetické transkripce vyvinutý převážně pro fonetický přepis uralských jazyků. Poprvé byla zveřejněna v roce 1901 finským lingvistou Eemilem Nestorem Setäläm. Její základní znaky jsou odvozené od finské abecedy, některé však byly také přejaty z alfabety, cyrilice a pravopisů polštiny (ł), islandštiny (ð), francouzštiny (œ) a norštiny či dánštiny (æ, ø).

Samohlásky

Samohláska nacházející se vlevo od tečky je nezaokrouhlená, napravo je zaokrouhlená.

  Přední Střední Zadní
Zavřená
i
u
e
ə
o
aå
Téměř zavřená
Polozavřená
Středová
Polootevřená
Téměř otevřená
Otevřená

Dlouhé samohlásky se mohou zapsat buď pomocí vodorovné čárky (ā) nebo zdvojením (aa).

Souhlásky

UPA nerozlišuje znělé frikativy od aproximant a mnoho znaků z mezinárodní fonetické abecedy neobsahuje.

Souhlásky UPA
  Ploziva Frikativa Laterála Vibranta Nazála Mlaskavka
Bilabiální p ʙ b φ β ψ m p˿ b˿
Labiodentální ʙ͔ f v ᴍ͔
Dentální θ δ
Alveolární t d s z š ž ʟ l ʀ r ɴ n t˿ d˿
Dentopalatální (palatalizované) ť ᴅ́ ď ś ᴢ́ ź š́ ž́ ʟ́ ĺ ʀ́ ŕ ɴ́ ń  
Prepalatální (palatalizované, před tvrdým patrem) ɢ́ ǵ χ́ j ᴎ́ ŋ́
Velární k ɢ g χ γ ŋ k˿ g˿
Postvelární ɢ͔ χ͔ γ͔ ᴎ͔ ŋ͔
Uvulární ρ

Pokud jsou ve sloupci dvě nebo více souhlásek, souhláska umístěná nejvíce vpravo je znělá. Pokud se zde vyskytují souhlásky tři, prostřední je částečně zbavena znělosti.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Urallic Phonetic Alphabet na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Uralská fonetická abeceda na Wikimedia Commons
  • UPA znaky pro UCS (ISO 10646) (anglicky)
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.