Tračník

Tračník
Latinsky colon
Gray 1177

Tračník (lat. colon) je nejdelší část tlustého střeva. V tračníku prochází trávenina poslední fází zpracování. Vstřebávání živin je již značně omezeno.

O většině živočichů platí, že trávenina, která přichází do tračníku, je víceméně vyčerpaná; je z ní vstřebáno množství vody, takže výsledný produkt trávení (faeces, stolice), je obvykle spíše tuhý a kompaktní. Výjimku tvoří býložravci, jejichž tračník je vzhledem k délce těla velmi dlouhý a má složitou stavbu. Zvláště u koňovitých a zajícovců slouží tračník společně se slepým střevem jako fermentační nádoba, ve které symbiotické mikroorganismy štěpí celulózu rostlinných buněk a vytvářejí z ní živiny, které může živočich využít.

Popis

Tračník navazuje na tenké střevo a střevo slepé a končí konečníkem, posledním úsekem tlustého střeva, jakož i poslední částí trávicí trubice.

Tračník je svalnatá trubice vystlaná sliznicí bez klků. Vylučuje hlen, který chrání střevní stěnu a zabezpečuje lepší posun případné tuhé stolice.

Přesná stavba i uložení v dutině břišní se liší v závislosti na tom, jedná-li se o masožravce, nebo býložravce.

Tračník člověka

Související informace naleznete také v článku tračník člověka.

Tračník člověka má jednoduchý tvar podkovy, je asi 1,5 m dlouhý, na začátku 5–8 cm široký, na konci asi 4 cm v průměru. Tračník navazuje na nejširší část tlustého střeva a člení se na:

  • vzestupný tračník (colon ascendens); délka 16–20 cm
  • příčný tračník (c. transversum); délka asi 50 cm
  • sestupný tračník (c. descendens); délka 22–30 cm
  • esovitý tračník (klička) (c. sigmoideum); délka 30–40 cm.[1]

Na esovitý tračník navazuje konečník.

Přechod ze vzestupného do příčného tračníku tvoří pravé tračníkové ohbí (flexura coli dextra). Přechod z příčného tračníku v sestupný tračník tvoří levé tračníkové ohbí (flexura coli sinistra).[1]

Hladká svalovina střeva tvoří na povrchu tři viditelné bělavé podélné pruhy (taeniae coli, tračníkové proužky, ténie) široké 8–10 mm a kruhové výdutě zvané haustra (haustra coli, tračníkové výdutě), což jsou přechodná vyklenutí stěny tračníku mezi tračníkovými proužky.[1]

V tračníku žije množství symbiotických bakterií. Ty ještě štěpí některé součásti potravy, syntetizují vitamin K i další vitamíny a chrání sliznici před patogenními druhy mikroorganismů.

První zbytky potravy se po požití dostanou do tlustého střeva asi za 4 hodiny, poslední asi za 8 hodin. V tlustém střevě trávenina setrvá asi 3 hodiny, hromadí se pak v esovité kličce, kde zůstává až 12 hodin. Posun konečníkem je velmi pomalý a zbytky potravy opouštějí lidské tělo řitním otvorem i za 72 hodin od požití potravy.

Odkazy

Reference

  1. a b c LUŇÁČEK, Libor. Tlusté střevo. In: Fotografický interaktivní atlas člověka: verze 4.0 [online]. Olomouc: Ústav normální anatomie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, [2007–2008] [cit. 19. 12. 2021]. Dostupné z: http://www.atlascloveka.upol.cz/cs/cs02/cs0205/cs020508.html

Literatura

  • DYLEVSKÝ, Ivan; DRUGA, Rastislav a MRÁZKOVÁ, Olga. Funkční anatomie člověka. Praha: Grada, 2000. 664 s. ISBN 80-7169-681-1.

Související články

Externí odkazy

  • Wikiskripta
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu tračník na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo tračník ve Wikislovníku
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph410035
  • BNE: XX526439
  • BNF: cb119580929 (data)
  • LCCN: sh85028542
  • NLI: 987007284598705171
  • TA98: A05.7.03.001