Terčino údolí

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Terčino údolí
IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
Umělý vodopád v Terčině údolí
Umělý vodopád v Terčině údolí
Základní informace
Vyhlášení19. února 1949
VyhlásilMinisterstvo školství, věd a umění
Nadm. výška500–540 m n. m.
Rozloha131,40 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresČeské Budějovice
UmístěníSvébohy, Údolí
Souřadnice48°46′44″ s. š., 14°45′26″ v. d.
Terčino údolí
Terčino údolí
Další informace
Kód444
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
  • zobrazit
  • diskuse
Národní přírodní památky v Česku

Terčino údolí (také Terezino údolí, německy Theresiental) je romantický krajinný park a národní přírodní památka v údolí říčky Stropnice nalézající se asi jeden kilometr od Nových Hradů. Park včetně staveb a krajinářských prvků je současně chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Vznik

Romantický krajinný park (tzv. anglický park) v údolí říčky Stropnice nechal vybudovat hrabě Jan Nepomuk Buquoy roku 1756 na popud své manželky, hraběnky Terezie Buquoyové, po níž je park dnes také pojmenován. V době založení byl nazýván Valloncherie. Park vznikl v místech bažantnice, založené roku 1667. Práce na budování parku řídil zahradník Ignác Fnoika.[4] Původní rozloha parku byla 68,8 ha.[5]

Charakter parku

Podoba parku vychází z tehdy módních romantických myšlenek Jeana-Jacquesa Rousseaua o pobytu ve volné a nespoutané přírodě. Na základě týchž myšlenek vznikly v té době v Čechách také další podobné krajinné parky, například v Krásném Dvoře, Veltrusech, Vlašimi či moravské Lednici.

Podobně jako ve zmíněných parcích byl i v Tereziině údolí doplněn park mnoha romantickými stavbami. V letech 1788–1797 byla vybudována empírová budova „lázní“ nazvaná Venzelbau (podle stavebníka Václava Buquoye později Neugebau, česky Lázničky), v roce 1803 byl postaven Modrý dům, ve kterém hraběnka až do roku 1817 trávila letní měsíce. Park byl také stále obohacován řadou drobných architektonických a sochařských objektů, jakýchsi „pomníčků“, obsahujících poetické texty a zpravidla opěvující přátelství.[4]

Roku 1817 byl zřízen umělý vodopád vysoký zhruba 20 m, roku 1852 byla postavena tzv. Švýcarská chata a roku 1860 byly přestavěny hamerský dům a dům kolářův ve stylu anglické neogotiky.[4]

O další úpravy a renovaci parku se ve čtyřicátých letech 19. století zasadil Jiří Jan Jindřich Buquoy.[6]

Vedle stromů přirozeně v údolí rostoucích byl park osázen také exotickými dřevinami. Například u Modrého domu jsou dodnes dochovány přes 15 m vysoké cypřiše. Mezi další dřeviny patří vejmutovky a douglasky. Z místních dřevin je třeba zmínit řadu velmi starých stromů, především dubů. Mnohé z nich zde rostly už před vznikem parku, nejstarší exemplář (konkrétně jde o dub letní) s obvodem kmene 730 cm zde roste už zhruba 500 let.

Současná podoba parku

Ještě na počátku 20. století byl park poměrně dobře zachován a udržován, jak dokládá popis A. Cechnera.[4] Roku 1936 byl park výrazně poškozen povodní, při níž byl mj. prakticky zničen Modrý dům, z něhož zbyly pouze trosky dvou obvodových stěn.

Od roku 1949 je park chráněn jako národní přírodní památka, kromě toho podléhá park i objekty v něm dochované také památkové ochraně. Přesto byl park i zmíněné stavební objekty v době socialismu udržován nedostatečně a mnohdy i problematickým způsobem. Mnohé stavby byly obnoveny až v posledních letech, drobný architektonický mobiliář z části zcela zanikl.

V parku je zřízen v roce 2007 rekonstruovaný okruh naučné stezky o délce 5 km. Současná rozloha parku je 138,3 ha.[5]

Na okraji Tereziina údolí je vybudována vodní nádrž Humenice, která zabraňuje devastujícím povodním v parku. V její blízkosti se nachází dobře zachovalá pozdněgotická tvrz Cuknštejn.

Galerie

  • louka v parku
    louka v parku
  • most přes Stropnici u Modrého domu
    most přes Stropnici u Modrého domu
  • Stropnice u Modrého domu
    Stropnice u Modrého domu
  • Dámský rybník u Cuknštejna
    Dámský rybník u Cuknštejna
  • Strom svatebčanů
    Strom svatebčanů
  • tvrz Cuknštejn
    tvrz Cuknštejn
  • pavilon Lázniček
    pavilon Lázniček
  • bývalý hamr
    bývalý hamr
  • ruina Modrého domu
    ruina Modrého domu

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-08-03]. Identifikátor záznamu 147388 : městské lázně Terčino údolí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c d Cechner, A.: Soupis památek uměleckých a historických v politickém okrese kaplickém, Praha 1920, s. 304–105.
  5. a b Informace o parku na webu Novohradské hory
  6. ŠÁMAL, Petr. Krajina – sídlo – obraz. Romantický řád Jiřího Jana Buquoye. Průvodce k výstavě. Praha: Artefactum 61 s. ISBN 978-80-86890-78-4, ISBN 80-86890-78-3. OCLC 1020444224 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Chráněná území v okrese České Budějovice
Přírodní parky
Chráněné krajinné oblasti
Národní přírodní rezervace
Brouskův mlýn • Červené blato • Žofinka
Národní přírodní památky
Hojná voda • Ruda • Terčino údolí
Přírodní rezervace
Přírodní památky
Baba • Bedřichovský potok • Blana • Ďáblík • Děkanec • Hliníř • Hlubocké hráze • Chrastí • Kaliště • Kameník • Lhota u Dynína • Libnič • Lužnice • Ohrazení • Orty • Ostrolovský Újezd • Pašínovická louka • Přesličkový rybník • Rybník Motovidlo • Sokolí hnízdo a bažantnice • Tůně u Špačků • Velký Karasín • Veveřský potok • Vltava u Blanského lesa • Vrbenská tůň • Zámek • Žemlička • Židova strouha
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 79ee7361-0538-435e-9576-31508cfeb273
  • NKC: ge327474