Sylowovy věty

Sylowovy věty je souhrnný název pro několik matematických vět z oblasti teorie grup. Jsou částečným obrácením Lagrangeovy věty – zaručují pro prvočíselné dělitele p {\displaystyle p} řádu grupy G {\displaystyle G} existenci podgrup složených z prvků řádu p {\displaystyle p} a dávají dodatečnou informaci o jejich počtu a vlastnostech. Pojmenovány byly po norském matematikovi Ludwigu Sylowovi.

Sylowova p-podgrupa

Sylowovou p {\displaystyle p} -podgrupou grupy G {\displaystyle G} , kde p {\displaystyle p} je prvočíslo, nazýváme každou její podgrupu, která je maximální p-grupou (tj. takovou H {\displaystyle H} G {\displaystyle G} , že každý prvek H {\displaystyle H} má řád mocniny p {\displaystyle p} a H {\displaystyle H} je maximální s touto vlastností). Množina všech Sylowových p {\displaystyle p} -podgrup grupy G {\displaystyle G} se značí S y l p ( G ) {\displaystyle Syl_{p}(G)} .

Znění vět

Znění i počet Sylowových vět se u různých autorů liší. Jako celek však Sylowovy věty dávají vždy tutéž informaci.

První Sylowova věta

Nechť G {\displaystyle G} je konečná grupa a p {\displaystyle p} prvočíslo dělící její řád. Pak všechny Sylowovy p {\displaystyle p} -podgrupy G {\displaystyle G} jsou konjugovány (pro P , Q {\displaystyle P,Q} S y l p ( G ) {\displaystyle Syl_{p}(G)} existuje g {\displaystyle g} G {\displaystyle G} , že P = g Q g 1 {\displaystyle P=gQg^{-1}} ) a jejich počet je k p + 1 {\displaystyle kp+1} pro nějaké 0 {\displaystyle 0} k {\displaystyle k} (tj. | S y l p ( G ) | {\displaystyle |Syl_{p}(G)|} 1 {\displaystyle 1} ( m o d {\displaystyle (mod} p ) {\displaystyle p)} ).

Důsledky

  • Všechny Sylowovy p {\displaystyle p} -podgrupy G {\displaystyle G} jsou izomorfní.
  • Konečná grupa G {\displaystyle G} obsahuje prvek řádu p {\displaystyle p} pro každé prvočíslo p {\displaystyle p} , které dělí řád G {\displaystyle G} .
  • Konečná grupa je p-grupou, právě když je řádu mocniny p {\displaystyle p} .

Druhá Sylowova věta

Nechť G {\displaystyle G} je konečná grupa řádu n = p a s {\displaystyle n=p^{a}s} ,kde p {\displaystyle p} je prvočíslo, které nedělí s {\displaystyle s} a a > 0 {\displaystyle a>0} . Pak všechny Sylowovy p {\displaystyle p} -podgrupy G {\displaystyle G} mají řád p a {\displaystyle p^{a}} .

Třetí Sylowova věta

Nechť G je konečná grupa a p prvočíslo takové, že p k + 1 {\displaystyle p^{k+1}} dělí řád G {\displaystyle G} . Nechť dále H {\displaystyle H} je podgrupa G {\displaystyle G} ( H {\displaystyle H} G {\displaystyle G} ) řádu p k {\displaystyle p^{k}} . Pak existuje grupa K {\displaystyle K} řádu p k + 1 {\displaystyle p^{k+1}} splňující H K G {\displaystyle H\triangleleft K\leq G} (tj. H {\displaystyle H} je normální v K {\displaystyle K} ).

Odkazy

Související články

  • Lagrangeova věta

Literatura

  • DRÁPAL, Aleš. Teorie grup – základní aspekty. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0162-1.