Státní hranice Bosny a Hercegoviny

Mapa Balkánu z roku 1891. Hranice Bosny a Hercegoviny v rámci tehdejšího Rakousko-Uherska, až na krátký úsek u Bihaće, kopírují dnešní stav

Státní hranice Bosny a Hercegoviny obklopují až na malý pás u Neumu, kde má země koridor k moři, celé její území. Celkem jsou hranice země dlouhé 1459 km.

Bosna a Hercegovina hraničí s těmito státy:

  • ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko (na západě, severu a jihu) – 932 km
  • SrbskoSrbsko Srbsko (na východě) – 225 km
  • Černá HoraČerná Hora Černá Hora (na jihovýchodě) – 302 km

Bosenskohercegovinské hranice kopírují hranice jednotlivých republik zaniklé SFRJ. Vedou hornatými oblastmi, nížinami, většinou však (sever a východ) podle řek (Sáva a Drina). Kolem hranic neexistovalo nikdy hraniční pásmo, jako u jiných socialistických zemí v minulosti, ba spíše zde docházelo k spolupráci (mnohá města jsou rozdělena na bosenskou a chorvatskou část). V oblasti okolo Neumu dělí bosenské území to chorvatské na dvě části; odbavení vozidel je zde proto zrychleno, aby nedocházelo v případě tranzitu (který zde má dominantní význam, neboť většina lidí cestuje mezi oběma polovinami chorvatského státu) k četným kolonám a zdržením.

Historie

Převážná část současné hranice Bosny a Hercegoviny vznikla už v 19. století jako hranice bosensko-hercegovského protektorátu, náležejícího Rakousku-Uhersku. V období od zřízení bánovin roku 1929, až do roku 1945 však byly tyto hranice Bosny a Hercegoviny zcela ignorovány. Jednalo se až do vyhlášení nezávislosti republiky v roce 1992 však vždy o hranice vnitrostátní. V současné podobě byly hranice Bosny a Hercegoviny vymezeny po druhé světové válce při vymezení nově vzniklé svazové republiky, když nakonec došlo ke změně hranice s Chorvatskem a Černou Horou. V případě hranice s Chorvatskem se jedná o úsek u Bihaće a řeky Uny, kdy z Chorvatska nakonec přešly vesnice Baljevac, Mali Baljevac, Mali Skočaj, Međudražje, Veliki Skočaj a Zavalje; naopak do Chorvatska byly začleněny bosenské vesnice u řeky Uny: Begluci, Bušević, Doni Štrbci, Gornji Štrbci a Kestenovac. V případě hranice s Černou Horou přišla Bosna a Hercegovina o celý cíp území, sahající k Boce Kotorské, zahrnující vesnice Kruševice, Prijevor, Provodina a Sutorina.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu státní hranice Bosny a Hercegoviny na Wikimedia Commons
Státní hranice Evropy
Země

  • Albánie
  • Andorra
  • Arménie
  • Ázerbájdžán
  • Belgie
  • Bělorusko
  • Bosna a Hercegovina
  • Bulharsko
  • Černá Hora
  • Česko
  • Dánsko
  • Estonsko
  • Finsko
  • Francie
  • Gruzie
  • Chorvatsko
  • Irsko
  • Island
  • Itálie
  • Kazachstán
  • Kosovo
  • Kypr
  • Lichtenštejnsko
  • Litva
  • Lotyšsko
  • Lucembursko
  • Maďarsko
  • Malta
  • Moldavsko
  • Monako
  • Německo
  • Nizozemsko
  • Norsko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rakousko
  • Rumunsko
  • Rusko
  • Řecko
  • San Marino
  • Severní Makedonie
  • Slovensko
  • Slovinsko
  • Spojené království (Anglie, Severní Irsko, Skotsko, Wales)
  • Srbsko
  • Španělsko
  • Švédsko
  • Švýcarsko
  • Turecko
  • Ukrajina
  • Vatikán
Mapa Evropy
Teritoria, kolonie
a zámořská území

  • Akrotiri a Dekelia (GB)
  • Athos (GR)
  • Alandy (FI)
  • Faerské ostrovy (DK)
  • Gibraltar (GB)
  • Guernsey (GB)
  • Jan Mayen (NO)
  • Jersey (GB)
  • Man (GB)
  • Špicberky (NO)
Území se sporným postavením

  • Arcach
  • Podněstří
  • Severní Kypr
  • Abcházie
  • Jižní Osetie