Rozhledna a televizní vysílač Praděd
Rozhledna a televizní vysílač Praděd | |
---|---|
Rozhledna a televizní vysílač Praděd | |
Základní informace | |
Konstrukce | železobetonová, kamenná |
Kóta paty | 1 490,8 m n. m. |
Rok vzniku | 1968–1980 |
Stát | Česko![]() |
Kraj | Moravskoslezský kraj |
Souřadnice | 50°4′59″ s. š., 17°13′51,5″ v. d. |
![]() | |
Technické informace | |
Výška stavby | 146,5 m, do roku 1993 výška 162 m |
Počet schodů | výtahy |
Stav | přístupná |
Poznámka | |
turistická známka č. 1 | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rozhledna a televizní vysílač Praděd je stavba na vrcholu Pradědu v Hrubém Jeseníku. Jeho vrchol je nejvyšším pevným umělým bodem Česka, s nadmořskou výškou mezi 1 637 a 1 638 m převyšuje vrchol nejvyšší české hory Sněžky. Vysílač stojí v Moravskoslezském kraji ve slezském katastrálním území Malá Morávka (součást obce Malá Morávka), v těsné blízkosti historické zemské hranice Moravy a Slezska.
Historie stavby
Stavba původní rozhledny
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Prad%C4%9Bd%2C_kamenn%C3%A1_rozhledna_%28002%29.jpg/220px-Prad%C4%9Bd%2C_kamenn%C3%A1_rozhledna_%28002%29.jpg)
Již od počátku 19. století stála na vrcholu Pradědu chýše později doplněná jednoduchou budovou. O stavbu rozhledny se poprvé snažil Turistický spolek Jesenicka na přelomu 19. a 20. století. Plány z roku 1891 jsou považovány za první dochované stavební záznamy. Roku 1903 byly předloženy Moravskoslezským sudetským horským spolkem ve Frývaldově stavební plány architekta Františka von Neumanna. Po schválení Okresním hejtmanstvím v Bruntále a vyjasnění situace s majiteli okolních panství byla stavba v srpnu roku 1903 povolena.
V roce 1904 začala vlastní výstavba rozhledny – Strážní věže Habsburk (něm. Habsburgwarte). Toto jméno dostala věž později. Ke stavbě bylo použito materiálu z nedalekých Tabulových skal. Dík za dokončení stavby patřil členům turistického spolku, kteří stavbu financovali a vykonávali ve svém volném čase. Proto se roku 1912 podařilo rozhlednu zkolaudovat. Stavba připomínala gotickou hradní věž, měla půdorys 15×14,5 m a výšku 32,5 m. V nejvyšším 7. patře byla vyhlídková plošina. Stavbě bylo přiděleno číslo popisné 207 v obci Malá Morávka.
Úpadek původní stavby
Následovalo však období úpadku rozhledny. Důvodem byla jednak volba zcela špatného stavebního materiálu, kámen ne příliš pevný a ve vlhku se drolící. Drsné horské a povětrnostní podmínky nemohl dlouho vydržet. Dále to byla celková situace, kdy o stavbu nemohlo být dostatečně pečováno z důvodu první světové války. Po válce se rozhledna roku 1926 přece jen dočkala rekonstrukční pozornosti. Ne však na dlouho, v průběhu druhé světové války rozhlednu využívali Němci pro meteorologické účely a letecká pozorování. Na začátku 40. let zde Němci vystavěli turistickou Poštovní chatu, kterou vybudovali váleční zajatci a totálně nasazení. V této době byla věž nazývána věží Adolfa Hitlera.
Po skončení války nebyl nalezen nový provozovatel a v roce 1946 byla rozhledna pro veřejnost uzavřena. Až v roce 1951 ji převzal spolek Turista Praha. Věž v té době byla tehdy již v důsledku vandalismu, dlouhodobé neúdržby a vystavení povětrnostním vlivům značně zchátralá a byla proto zvažována demolice její horní části. V roce 1957 musela být rozhledna z bezpečnostních důvodů pro veřejnost uzavřena. Plánovaná rekonstrukce se již neuskutečnila, protože 2. května 1959 se stavba zřítila. O den později, místo oprav, začaly být sutiny odstraňovány. Na vrcholu tak zůstala pouze budova meteorologické stanice a dřevěná útulna.
Napodobenina této rozhledny (německy Altvaterturm) stojí od roku 2004 na hoře Wetzstein u Lehestenu v Durynském lese v Německu.
Stavba současného vysílače
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a8/Prad%C4%9Bd%2C_stavba_televizn%C3%ADho_vys%C3%ADla%C4%8De.jpg/220px-Prad%C4%9Bd%2C_stavba_televizn%C3%ADho_vys%C3%ADla%C4%8De.jpg)
Stavba vysílače byla zahájena roku 1968 dle návrhu architekta Jana Lišky ze Stavoprojektu Brno. Účelem stavby bylo pokrýt stále rostoucí poptávku po televizním vysílání. Kvůli stavbě byla zřízena i asfaltová silnice z nedaleké Ovčárny, která nyní slouží k zásobování. Na rok 1977 bylo naplánováno dokončení stavby, termín musel být kvůli špatným stavebním podmínkám posunut až na rok 1980. V objektu je umístěna vedle vysílací techniky i restaurace, hotel a vyhlídka.
Vysílač je v dolní části betonový, nad veřejně přístupnou vyhlídkovou plošinou a strojovnou výtahu navazuje ocelový tubus. Nejvyšší část tvoří laminátový anténní nástavec. Vysílač je vysoký 146,5 m – původní výška 162 m klesla po výměně anténního nástavce v roce 1993. Z veřejně přístupné vyhlídky ve výšce 73 m je za dobrého počasí vidět Sněžka, Lysá hora a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malá Fatra na Slovensku.
Zajímavosti
Vysílač je 5. nejvyšší věží v Česku. Vrchol vysílače je nejvyšším pevným (byť umělým) bodem Česka, s nadmořskou výškou mezi 1 637 a 1 638 m leží výše než vrchol Sněžky. Nejvýše soustavně dostupnou je plošina 20 m pod vrcholem, na navazující 20 m vysoký anténní nástavec lze vystoupat jen při odstávce provozu vysílače.
Pro vysílač byly původně zamýšleny i speciální designové doplňky interiéru, například nábytek či jídelní servis v restauraci, jakých se dočkal vysílač Ještěd, dostavěný krátce před zahájením stavby na Pradědu. Pro úspory se však záměr realizace nedočkal.
Interiér byl původně doplněn i uměleckými díly – u vstupu byla dřevěná plastika Kapka vyvěrající z jesenických hvozdů. Ta však musela být kvůli požární bezpečnosti přemístěna do veřejnosti nepřístupné zasedací místnosti Českých Radiokomunikací.
Technické parametry vysílače
TV
Přehled televizních multiplexů vysílaných z Pradědu:[1]
Multiplex | Kanál | Kmitočet [MHz] | Výkon (ERP) [kW] | Polarizace | |
---|---|---|---|---|---|
DVB-T2 | Multiplex 21 | 26 | 514 | 100 | H (horizontální) |
DVB-T2 | Multiplex 22 | 28 | 530 | 100 | H |
DVB-T2 | Multiplex 23 | 31 | 554 | 100 | H |
V kategorii VHF a UHF analogových televizních stanic nejsou zastoupeny žádné stanice, analogové vysílání bylo ukončeno.[2]
Rozhlas
V kategorii VKV FM rozhlasových stanic je provozováno následujících 8 stanic:[3]
Kmitočet [MHz] | Stanice | Výkon [kW] | Maximální výkon ERP [kW] | Polarizace | RDS |
---|---|---|---|---|---|
88,1 | Hitrádio Orion | 10 | 10 | H | ano |
91,3 | ČRo Radiožurnál | 20 | 20 | H | ano |
93,3 | Radio Proglas | 20 | 20 | H | ano |
98,2 | ČRo Vltava | 20 | 20 | H | ano |
99,3 | Evropa 2 - Morava | 10 | 10 | H | ano |
100,9 | Rádio Impuls | 20 | 20 | H | ano |
104,3 | Frekvence 1 | 20 | 20 | H | ano |
106,8 | ČRo Olomouc | 20 | 20 | H | ano |
Z Pradědu vysílá i digitální rozhlas DAB+:[4]
Multiplex | Kanál | Kmitočet [MHz] | Výkon (ERP) [kW] | Polarizace | |
---|---|---|---|---|---|
DAB+ | ČRo DAB+ | 12D | 229,072 | 10 | vertikální |
Reference
- ↑ Přehled platných individuálních oprávnění – televizní vysílače | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Přehled rozhlasových a televizních vysílačů v Česku. www.dxradio.cz [online]. [cit. 2008-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-09.
- ↑ Přehled rozhlasových a televizních vysílačů v Česku. www.dxradio.cz [online]. [cit. 2008-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01.
- ↑ Český rozhlas rozšířil pokrytí DAB+ na 95 procent populace a oznámil vypnutí středních vln. Digital [online]. 2020-09-17 [cit. 2020-09-18]. Dostupné online.
Literatura
- Šenkýř, Miloš: Nejvýše v Česku – Sněžka? Kdepak, Praděd!. Lidové noviny, magazín Pátek, 9. 8. 2013, str. 18–23
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rozhledna a televizní vysílač Praděd na Wikimedia Commons
- Informace na stránkách www.ejeseniky.com
České televizní a rozhlasové vysílače | |
---|---|
hlavní vysílače ČRa | Barvičova (Brno) • Buková hora (Ústí nad Labem) • Cukrák (Praha) • Černá hora (Trutnov) • Děvín (Mikulov) • Hády (Brno) • Hladnov (Ostrava) • Hošťálkovice (Ostrava) • Javořice (Jihlava) • Jedlová hora (Chomutov) • Ještěd (Liberec) • Kleť (České Budějovice) • Klínovec (Jáchymov) • Kojál (Brno) • Krásné (Pardubice) • Krašov (Plzeň) • Lysá hora (Frýdek-Místek) • Mařský vrch (Vimperk) • Mezivrata (Votice) • Ploštiny (Valašské Klobouky) • Praděd (Jeseník) • Svatobor (Sušice) • Tlustá hora (Zlín) • Vraní vrch (Domažlice) • Zelená hora (Cheb) • Žižkov (Praha) |
hlavní vysílače DB | Andrlův Chlum (Ústí nad Orlicí) • Černá Studnice (Jablonec nad Nisou) • Dyleň (Mariánské Lázně) • Hůrka (Opava) • Chlum (Hradec Králové) • Ládví (Praha) • Louštín (Rakovník) • Panorama (Trutnov) • ÚTB (Praha) • Velký Javorník (Frenštát pod Radhoštěm) |
AM vysílače | Blaw-Knox Liblice (Český Brod) • Bližná (Lipno) • Dobrochov (Prostějov) • Domamil (Moravské Budějovice) • Hostovice (Ústí nad Labem) • Husova kolonie (České Budějovice) • Chloumek (Mělník) • Komárov (Brno) • Košutka (Plzeň) • Kurojedy (Tachov) • Liblice A (Český Brod) • Liblice B (Český Brod) • Litovel (Litovel) • Líbeznice (Praha) • Mnichovo Hradiště (Mnichovo Hradiště) • Poděbrady (Poděbrady) • Pohodlí (Litomyšl) • Právo (Tachov) • Radomyšl (Strakonice) • Rožmitál (Broumov) • Řečkovice (Brno) • Stará Role (Karlovy Vary) • Stěžery (Hradec Králové) • Svinov (Ostrava) • Topolná (Uherské Hradiště) • Větrník (Jihlava) • Volary (Volary) • Vratislavice (Liberec) • Zbraslav (Praha) • Žerovice (Přeštice) |
ostatní vysílače | Alexandrova rozhledna (Adamov) • Babí lom (Hodonín) • Barák (Klatovy) • Bradlec (Mladá Boleslav) • Harusův kopec (Žďár nad Sázavou) • Hoděšovice (Hradec Králové) • Chloumek (Mladá Boleslav) • Jarník (Písek) • Kamenná Horka (Svitavy) • Krkavec (Plzeň) • Kubánkov (Frýdek-Místek) • Litický Chlum (Rychnov nad Kněžnou) • Malý Javorový (Třinec) • Nehošť (Kralupy nad Vltavou) • Novotných vršek (Zdíkov) • Petřín (Praha) • Popovický vrch (Děčín) • Radeč (Plzeň) • Radhošť (Valašské Meziříčí) • Radimovice u Želče (Tábor) • Radíkov (Olomouc) • Strahov (Praha) • Strážný vrch (Třebíč) • Široký vrch (Most) • TKB (Pardubice) • Tobiášův vrch (Jesenice u Rakovníka) • U rozhledny (Frýdlant) • Veselský kopec (Nový Jičín) |
kategorie |