Roman Chytilek

doc. PhDr. Roman Chytilek, Ph.D.
Narození24. února 1976 (48 let)
Brno
Alma materFakulta sociálních studií Masarykovy univerzity
Povoláníkorespondenční šachista, politolog, vysokoškolský učitel a šachista
ZaměstnavateléFakulta sociálních studií Masarykovy univerzity (od 2004)
Masarykova univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Roman Chytilek (* 24. února 1976 Brno) je český politolog a šachista. Ve svém oboru se věnuje především volebním systémům, stranickým systémům, metodologii politologie, teorii her a experimentální politologii. Od roku 2004 působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde kromě pedagogické činnosti zastává také funkci proděkana pro strategii a rozvoj fakulty. Jako šachista je dlouhodobě světovou jedničkou v oblasti korespondenčního šachu.

Život

V roce 2003 absolvoval v oboru politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Zde následně v roce 2007 úspěšně ukončil doktorské studium a v roce 2015 se habilitoval s prací Politické strany v politickém prostoru. Rámec pro analýzu.

Od roku 2004 působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, nejprve jako asistent, v letech 2007 - 2015 jako odborný asistent. Na fakultě vyučuje metodologii politologie, experimentální politologii, studium volebních a stranických systémů a teorii her v politickém rozhodování.[1] Od roku 2011 je proděkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Jako výzkumník se v rámci mnoha grantů zkoumal např. mechanické a psychologické účinky volebních systémů, politické strany a reprezentaci zájmů v evropských demokraciích.[1] Byl hlavním řešitelem grantového programu Grantové agentury České republiky, který experimentálně zkoumal volební chování a rozhodování v personalizovaných volbách. Byl také spoluřešitelem v týmu, který integroval ekonomickou a politologickou perspektivu v experimentální analýze opakovaného rozhodování.[2] V současnosti se zabývá na české poměry jedinečnými experimenty, ve kterých zkoumá volební rozhodování a jeho ekonomické i sociálně psychologické aspekty. Zaměřuje se také na experimentální výzkum bezpečnosti.

Byl členem redakční rady recenzovaného odborného periodika Evropská volební studia.[3]

Ve sportovní oblasti dosáhl největších úspěchů v oblasti korespondenčního šachu, kde dlouhodobě drží pozici světové jedničky v ratingu a má titul velmistra. V oblasti praktického šachu získal titul mezinárodního mistra. Rád sleduje, jak je politika reprezentována v seriálech (např. House of Cards), a své poznatky následně využívá i při svých přednáškách.[4] V roce 2012 se zúčastnil debaty na téma přímé volby prezidenta v rámci projektu Masarykovy debaty. Spolu s Tomášem Grulichem argumentovali proti zavedení přímé volby a zvítězili nad týmem Miloše Zemana a politologa Lukáše Jelínka.[5] V roce 2013 se pod záštitou stejného projektu zúčastnil debaty na téma většinového volebního systému, v jehož prospěch argumentoval například tím, že v takovém volebním systému mají voliči větší šanci ovlivnit politický život.[6]

Publikace

Odborné knihy

  • 2018: Já platím, já rozhoduji! Političtí podnikatelé a jejich strany (spoluautoři: L. Kopeček, V. Hloušek, P. Svačinová)
  • 2014: Politický prostor a politická témata. Studie k soutěži politických stran
  • 2012: Teorie a metody politického marketingu (spoluautoři: O. Eibl, A. Matušková, B. Petrová, R. Brtník, M. Gregor, L. Hrbková, S. Hudáčková, O. Kóňa, M. Králíková, A. Macková, E. Pavlová, T. Škrha, M. Žižlavský)
  • 2009: Volební systémy (spoluautoři: D. Čaloud, T. Lebeda, J. Šedo)
  • 2009: Volební komplexy zemí V4. Studie k pojetí víceúrovňového volebního prostoru (spoluautoři: M. Strmiska, J. Šedo, O. Eibl)
  • 2007: Federalism and Multi-Level Polity. The Canadian Case (spoluautoři: N. Hynek, M. Strmiska)
  • 2007: Political Parties in Central and Eastern Europe. In Search of Consolidation (spoluautoři: L. Kopeček, V. Stojarová, J. Šedo)
  • 2005: Politické strany moderní Evropy. Analýza stranicko-politických systémů (spoluautoři: V. Hloušek, L. Kopeček, M. Strmiska)

Kapitoly v knihách

  • 2019: Parties of political entrepreneurs in the Czech Republic and Slovakia: Unfolding tale of multifaceted actors (spoluautorka: P. Svačinová)
  • 2017: Stopping the Evil or Settling for the Lesser Evil : An Experimental Study of Costly Voting with Negative Payoffs in a TRS Electoral System (spoluautor: M. Tóth)
  • 2017: The Demand Side of Negativity and Privatization in News: Experimental Study of News Consumer Habits (spoluautoři: L. Hrbková, J. Zagrapan)
  • 2016: Experimental test of motivated reasoning: Attitudes towards the Czech Presidents (spoluautoři: L. Hrbková, J. Janovský, O. Eibl, J. Zagrapan)

Odborné články

  • 2018: Fast, frugal and correct? An experimental study on the influence of time scarcity and quantity of information on the voter decision making process (spoluautor: M. Tóth)
  • 2017: Party nomination strategies in flexible-list systems : Do preference votes matter? (spoluautoři: A. Audrey, S. Depauw, M. S. Shugart)
  • 2016: Can (Inter-party) Politics “Disappear”?
  • 2016: Obrana, akvizice či nesoutěž? Jak se měnila podoba a intenzita soutěže mezi českými stranami v letech 2006–2014? (spoluautoři: L. Linek, O. Eibl)
  • 2015: Příliš dobré kauzální argumenty na to, aby byly pravdivé? Experimentalní validita v postlacourovské době (spoluautorka: L. Hrbková)
  • 2014: Vzhled jako kognitivní zkratka v politickém uvažování: Experimentální studie vlivu stereotypů na hodnocení politiků v prostředí se silnou přítomností politických témat (spoluautoři: O. Eibl, L. Hrbková, J. Zagrapan, J. Janovský)
  • 2013: Předvolební průzkumy veřejného mínění a předpojatost tisku v České republice (spoluautorka: L. Hrbková)
  • 2012: Strany a stranické soustavy v Jihovýchodní Asii a Oceánii: subkontinentální rámce, srovnávací výzkum a utváření teorie politických stran (spoluautor: M. Strmiska)
  • 2011: Office Allocation in the Czech Government and Chamber of Deputies in Light of Coalition Theory (spoluautorka: P. Svačinová)
  • 2011: České politické strany v policy prostoru (spoluautor: O. Eibl)
  • 2010: Utváření typologií politických stran a problém jejich teoretického a empirického ukotvení (spoluautor: M. Strmiska)
  • 2007: How the Tailor of Marrakesh Suit Has Been Altered: Advantage Ratio as a Tool in Post-Communist Electoral Reforms Research (spoluautor: J. Šedo)
  • 2007: FPTP v britských volbách 2005 a kanadských volbách 2006. Dvě strany téže mince?
  • 2002: Možnosti a limity analýzy mikrosystémové roviny stranické soutěže - případ Kanady

Odkazy

Reference

  1. a b UNIVERZITA, Masarykova. doc. PhDr. Roman Chytilek, Ph.D.. Masarykova univerzita [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  2. doc. PhDr. Roman Chytilek, Ph.D. | IIPS. www.iips.cz [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  3. Editorial Board – European Electoral Studies [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. JAN, David. Politolog Chytilek: Seriál House of Cards politiku znázorňuje velmi přesně. munimedia.cz [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-23. 
  5. FOJTŮ, Martina. Přímá volba prezidenta? Účastníci debaty byli proti. em.muni.cz [online]. [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  6. FOJTŮ, Martina. Volební systém neměňme, změny jsou třeba jinde. em.muni.cz [online]. [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Seznam děl[nedostupný zdroj] v katalogu Národní knihovny ČR, jejichž autorem je Roman Chytilek
  • Dvoudílný rozhovor s Romanem Chytilkem o volebním systému, rozhodování voličů a metodě experimentu v politologii: 1. díl, 2. díl
  • Debata nad tezí "Český prezident by měl být volen přímo"
  • Komentář Romana Chytilka k alternativním volebním systémům


Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech