Petra Hůlová

Mgr. Petra Hůlová, Ph.D.
Petra Hůlová (2007)
Petra Hůlová (2007)
Narození12. července 1979 (44 let)
Československo Praha
Československo
Povoláníspisovatelka
NárodnostČeská
Vzdělánímongolistika, kulturologie
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Významná dílaPaměť mojí babičce
Umělohmotný třípokoj
OceněníCena Jiřího Ortena, Cena Josefa Škvoreckého
Politická příslušnostStrana zelených (od 2013)
Manžel(ka)rozvedená
Dětitři děti
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petra Hůlová (* 12. července 1979 Praha) je česká spisovatelka.

Život

Po maturitě na gymnáziu a neúspěšném pokusu studovat Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy studovala kulturologii na Filozofické fakultě téže univerzity, později přidala i mongolistiku. V letech 20002001 pobývala v Mongolsku, kde se odehrává děj jejího prvního románu, Paměť mojí babičce, jenž autorku proslavil.

Pobývala také ve Spojených státech amerických[1], kde se odehrává děj její knihy Cirkus Les Mémoires.

Později vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v doktorském programu. Od roku 2007 pravidelně přispívá do časopisu Respekt. Žije v Praze. Je rozvedená, má tři děti.[2]

Je členkou Strany zelených a ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidovala na 8. místě kandidátky Strany zelených v Hlavním městě Praze (strana se však do Sněmovny nedostala).[3] Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidovala na 6. místě kandidátky Strany zelených[4], ale neuspěla. V r. 2023 se vzdala auta a zkouší žít bez něj.

Zdramatizovala román Iana McEwana Betonová zahrada, premiéra proběhla v lednu 2016 ve Švandově divadle.[5]

Dílo

  • Paměť mojí babičce, Torst, 2002, ISBN 80-7215-174-6 – román
  • Přes matný sklo, Torst, 2004, ISBN 80-7215-230-0 – novela
  • Cirkus Les Mémoires, Torst, 2005, ISBN 80-7215-256-4 – román
  • Umělohmotný třípokoj, Torst, 2006, ISBN 80-7215-287-4 – novela
  • Stanice Tajga, Torst, 2008, ISBN 978-80-7215-336-7 – román
  • Strážci občanského dobra, Torst, 2010, ISBN 978-80-7215-388-6 – román; ukázka vyšla pod názvem Krakov 1976–2001 – v Revolver Revue č. 78 (jaro 2010)
  • Čechy, země zaslíbená, Torst, 2012, ISBN 978-80-7215-435-7
  • Macocha, Torst, 2014, ISBN 978-80-7215-470-8
  • Stručné dějiny Hnutí, Torst, 2018, ISBN 978-80-7215-561-3
  • Zlodějka mýho táty, Torst, 2019, ISBN 9788072155828
  • Liščí oči, Argo, 2021, ISBN 9788025735954
  • Nejvyšší karta, Argo, 2023, ISBN 9788025740323

Divadelní hry

  • Buňka číslo, 2016

Ocenění

Spisovatelčin debut Paměť mojí babičce získal cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku a zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku. Próza Umělohmotný třípokoj získala Cenu Jiřího Ortena. Hůlová získala v roce 2008 Cenu Josefa Škvoreckého za román Stanice Tajga.[6]

Odkazy

Reference

  1. Petra Hůlová. Respekt [online]. [cit. 2008-01-17]. Dostupné online. ISSN 1801-1446. [nedostupný zdroj]
  2. Svět knihy – Petra Hůlová (12. 4.). MALL.TV. [cit 2020-04-13].. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. Kateřina Špičáková, O politice nemám iluze, říká spisovatelka Hůlová. Ve volbách kandiduje za zelené, iHNed.cz, 9. září 2013
  4. Zelené do evropských voleb povedou Liška a Suchardová [online]. Facebook, 2014-03-09 [cit. 2014-03-09]. Dostupné online. 
  5. Betonová zahrada [online]. Švandovo divadlo na Smíchově [cit. 2015-11-24]. Dostupné online. 
  6. Cenu Josefa Škvoreckého získala Petra Hůlová. magazin.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2008-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-05. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Petra Hůlová na Wikimedia Commons
  • Osoba Petra Hůlová ve Wikicitátech
Laureáti Ceny Jiřího Ortena
Zuzana Brabcová (1987) • Martin Milan Šimečka (1988) • Petr Placák (1989) • Tereza Boučková (1990) • Vít Kremlička (1991) • Jaroslav Pížl (1992) • Michal Viewegh (1993) • Jaromír Typlt (1994) • Petr Borkovec (1995) • Božena Správcová (1996) • Jan Jandourek (1997) • Bogdan Trojak (1998) • Pavel Brycz (1999) • Věra Rosí (2000) • Martin Langer (2002) • Radek Malý (2003) • Marie Šťastná (2004) • Kateřina Kováčová (2005) • Marek Šindelka (2006) • Petra Hůlová (2007) • Petra Soukupová (2008) • Jana Šrámková (2009) • Jan Těsnohlídek (2010) • Františka Jirousová (2011) • Vratislav Maňák (2012) • Ondřej Buddeus (2013) • Ondřej Hanus (2014) • Alžběta Stančáková (2015) • Sára Vybíralová (2016) • Zuzana Kultánová (2017) • Ondřej Macl (2018) • Anna Cima (2019) • Hana Lehečková (2020) • Šimon Leitgeb (2021) • Vojtěch Vacek (2022)
Autoritní data Editovat na Wikidatech