Okcitánci

Okcitánci Occitans (francouzsky) Occitanos (španělsky) Occitans (okcitánsky) Occitani (ligursky)

Populace
cca 17 milionů
Jazyk(y)
okcitánština (rodná); francouzština, italština, španělština, katalánština (v důsledku jazykového posunu)
Náboženství
křesťanství (římskokatolicismus, protestantismus), valdenství (menšina)
Příbuzné národy
Katalánci, Valencijci, Francouzi, Španělé, Ligurové

Okcitánci (okcitánsky: occitans) jsou románsky mluvící etnická skupina pocházející z historického regionu Okcitánie (jižní Francie, severovýchodní Španělsko a severozápadní Itálie).^[1]^[2]^[3]^[4] Nazývají se také Gaskoňci,^[5] Provensálci a Auvergnaci.

Okcitánština je stále používaná mezi 100 000 až 800 000 mluvčími v jižní Francii a severní Itálii. Od roku 2006 je okcitánština uznávána jako jeden z úředních jazyků v Katalánsku, autonomní oblasti Španělska.

Okcitánci žijí převážně v Okcitánii, ale také ve velkých městských centrech v sousedních regionech: Lyon, Paříž, Turín a Barcelona. Etnické Okcitánce můžeme najít také v Guardia Piemontese v Kalábrii, stejně jako v Argentině, Mexiku a Spojených státech amerických.^[zdroj?]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Occitans na anglické Wikipedii.

↑ Volume 3 Language and Philology in Romance. [s.l.]: De Gruyter Mouton Dostupné online. ISBN 978-3-11-081537-5. DOI 10.1515/9783110815375/html. (anglicky)
↑ HANLON, Gregory. Confession and Community in Seventeenth-century France: Catholic and Protestant Coexistence in Aquitaine. [s.l.]: University of Pennsylvania Press, 1993. Dostupné online. S. 20. (anglicky)
↑ GILDEA, Robert. France since 1945. [s.l.]: Oxford University Press, 1996. Dostupné online. (anglicky)
↑ COLE, Jeffrey. Ethnic Groups of Europe: An Encyclopedia. [s.l.]: ABC-CLIO, 2011. (anglicky)
↑ DE SAUVAGES, Pierre Augustin Boissier. Dictionnaire languedocien-françois ou choix des mots languedociens les plus difficiles à rendre en François. Contenant un recueil des principales fautes que commettent dans la diction, & dans la Prononciation Françoise, les Habitants des Provinces Méridionales du Royaume, connus à Paris sous le nom de Gascons. Avec un petit Traite de Prononciation & de Prosodie Languedocienne. Ouvrage enrichi dans quelques-uns de ses articles de notes historiques et grammaticales, et d'observations de physique et d'histoire naturelle. [s.l.]: [s.n.], 1756. 492 s. (francouzsky)

Související články

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.