Jevpatorija
Jevpatorija Евпатория, Євпатoрія | |
---|---|
![]() Mešita Džuma-Džami | |
![]() znak ![]() vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°12′ s. š., 33°21′30″ v. d. |
Nadmořská výška | ~10 m n. m. |
Stát | Ukrajina![]() |
Autonomní republika | Krym |
Městská rada | Jevpatorijská |
Stát (de facto) | Rusko![]() |
Republika | Krym |
Městská rada | Jevpatorijská |
![]() ![]() Jevpatorija | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 65 km² |
Počet obyvatel | 107 877 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 1 659,6 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové (65 %), Ukrajinci (23 %), Krymští Tataři (7 %), Bělorusové a další |
Náboženské složení | pravoslavné křesťanství, sunnitský islám |
Správa | |
Starosta | Andrej Danilenko |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +380 6569 |
PSČ | 297400—297490 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jevpatorija je lázeňské město v mělkém Kalamitském zálivu Černého moře v rovinaté západní části Krymu založené Ruskem v roce 1784. Město je od roku 1954 součástí Ukrajiny, ale od Anexe Krymu Ruskou federací je fakticky znovu ovládané Ruskem. V roce 2006 zde žilo 106 500 obyvatel.
Jevpatorijská městská rada
Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také sídla městského typu Myrnyj, Novoozerne (Novoozjornoje), a Zaozerne (Zaozjornoje).
Název
Prvním sídlem na území Jevpatorije byla řecká kolonie Kérkintis. Patřila do Pontské říše císaře Mithriada VI., zvaného též Eupatór. Z tohoto přízviska byl po dobytí Krymu Ruským impériem vytvořen ruský (a dnes současně ukrajinský) název Jevpatorija (Евпато́рия; ukrajinsky Євпат́орія, arménsky Եվպատորիա - Євпат́орія). V některých jazycích včetně starší češtiny se objevuje též název Eupatoria vycházející z řecké podoby jména.
V krymské tatarštině a dalších turkických jazycích nese město název Kezlev, který byl utvořen patrně od chazarského názvu Güzliev (doslova „krásný dům“), názorů však existuje více.[2]
Dějiny
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ea/Eupatoria_04-14_img13_StNicholas_Cathedral.jpg/220px-Eupatoria_04-14_img13_StNicholas_Cathedral.jpg)
Město má přes 2500 let dlouhou historii, na jejímž počátku stojí řecká kolonie Kérkintis. Později město náleželo Pontu, v raném středověku pak říši Chazarů, poté Krymskému chanátu. V závěru 18. století dobyla město (stejně jako celý Krym a jižní Ukrajinu – tzv. Novou Rus) vojska Ruského impéria. Roku 1784 pak město získalo současný název, který, podobně jako Oděsa či Sevastopol, vychází z řečtiny a měl symbolizovat návaznost Ruské říše na vyspělou řeckou civilizaci.
Roku 1855 se poblíž města odehrála Bitva u Jevpatorije, jedna z bitev krymské války.
Největší rozkvět město zažilo v 2. polovině 19. století a na začátku 20. století, kdy se dočkalo mj. divadla (1910), musea, tramvajové dopravy a železnice (1915). Dvacáté století pak přineslo rozvoj rekreační a lázeňské infrastruktury.
Na Štědrý den roku 2008 došlo v jednom z místních panelových domů k výbuchu plynu, který usmrtil 27 osob. Na místo tragédie se dostavil i prezident Juščenko a premiérka Tymošenková.[3]
Pamětihodnosti
Jevpatorija má množství architektonických památek, mezi něž patří pravoslavný kostel Sv. Mikuláše z konce 19. století, ze starších památek pak mešita Džuma-Džami, tekiye dervišů, chrámový komplex (kenesa) krymských Karaimů a další.
Pobýval zde také polský básník Adam Mickiewicz a napsal zde jeden ze svých Krymských sonetů.
Hospodářství a doprava
V Jevpatoriji nejsou žádné velké průmyslové podniky. Převažují malé a střední podniky, zejména potravinářské.
Jevpatorija je spojena frekventovanými příměstskými vlaky se Saki a Simferopolem. V letní sezóně sem navíc denně míří několik přímých vlaků zejména z Moskvy a Kyjeva. Dosažitelná je také autobusem. Funguje zde námořní přístav.
Ve městě je také v provozu nevelká síť tramvajové dopravy.
Odkazy
Reference
- ↑ Таблица 5. Численность населения России, федеральных округов, субъектов Российской Федерации, городских округов, муниципальных районов, муниципальных округов, городских и сельских поселений, городских населенных пунктов, сельских населенных пунктов с населением 3000 человек и более [online]. [cit. 2022-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-01. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.. - ↑ Srv. Kalamit.info Archivováno 15. 4. 2012 na Wayback Machine., sekce Historie.
- ↑ (ukrajinsky) Життя 27 людей забрала трагедія у Євпаторії Archivováno 27. 12. 2008 na Wayback Machine. 5.ua, 27. 12. 2008.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jevpatorija na Wikimedia Commons
- Městské web Kalamit.info Archivováno 21. 3. 2015 na Wayback Machine.
![]() | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
![]() | ||
---|---|---|
Rajóny | Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský | ![]() |
Městské rady | Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká | |
Města | Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine | |
Sídla městského typu | Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja | |
Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym. |