Jehuda Lejb Majmon

Jehuda Lejb Majmon
יהודה לייב מימון
Jehuda Lejb Majmon na snímku z roku 1950
Jehuda Lejb Majmon na snímku z roku 1950
1. ministr náboženství a válečných obětí
Ve funkci:
14. května 1948 – 8. října 1951
NástupceChajim-Moše Šapira
Stranická příslušnost
ČlenstvíSjednoc. nábož. fronta

Narození11. prosince 1875
Ruské impérium Mărculeşti, Ruské impérium
Úmrtí10. července 1962
IzraelIzrael Izrael
Místo pohřbeníhřbitov v Sanhedrii
Kneset1.
DětiGeulah Bath Yehudah
Profesepolitik, rabín a sionista
Náboženstvíjudaismus
OceněníIzraelská cena (1958)
honorary citizen of Jerusalem
CommonsYehuda Leib Maimon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jehuda Lejb Majmon (hebrejsky: יהודה לייב מימון, rodným jménem Jehuda Lejb Fischman, Jehuda Lejb Fišman, יהודה לייב פישמן, žil 11. prosince 187510. července 1962) byl rabín, sionistický aktivista, izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Sjednocená náboženská fronta.

Biografie

Narodil se ve městě Mărculeşti v tehdejší Ruské říši (pak Rumunsko, dnes Moldavsko). Absolvoval náboženská studia na ješivách v Litvě, získal osvědčení pro výkon profese rabína. V roce 1913 přesídlil do dnešního Izraele.[1]

Politická dráha

Byl jedním ze zakladatelů hnutí Mizrachi a účastnil se jeho zakládajícího sjezdu ve Vilniusu v roce 1902, jakož i prvního světového sjezdu konaného v roce 1904 v Petrohradu. Kvůli svým sionistickým aktivitám byl několikrát zatčen ruskými úřady. Od roku 1909 se účastnil všech sionistických kongresů. Po přesídlení do dnešního Izraele se zasloužil o vznik školského systému napojeného na náboženský sionismus. Během první světové války byl z dnešního Izraele vyhoštěn a působil pak až do svého návratu v roce 1919 v USA. Společně s Abrahamem Isaacem Kookem se zasloužil o vznik Vrchního rabinátu Izraele. Od roku 1935 působil ve správní radě Židovské agentury. Roku 1946 byl zatčen mandátními úřady a uvězněn ve vězení v Latrunu. Patřil do pětičlenného výboru, který se podílel na finální verzi deklarace nezávislosti Státu Izrael a patřil mezi její signatáře. V roce 1958 mu byla udělela Izraelská cena.[1]

V izraelském parlamentu zasedl po volbách v roce 1949, kdy kandidoval za Sjednocenou náboženskou frontu. Zastával i vládní post. V letech 19481951 byl ministrem náboženství a válečných obětí.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c Jehuda Lejb Majmon [online]. Kneset [cit. 2011-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jehuda Lejb Majmon na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Kneset – Jehuda Lejb Majmon
Ministři náboženských služeb Izraele

Členové prvního Knesetu zvoleného roku 1949
Mapaj
Mapam
Sjednoc. náb. fronta
Cherut
  • Begin
  • Bader
  • Ben Eli'ezer
  • Greenberg
  • Žabotinsky (odešel mezi nezařazené)
  • Kac
  • Kohen-Meguri
  • Kook (odešel mezi nezařazené)
  • Landau
  • Lankin
  • Meridor
  • Merlin
  • Rakanti
  • Razi'el-Na'or
  • Všeobecní sionisté
    Progresivní strana
    Maki
    Sefard. a orient. komunity
    Dem. kand. Nazaretu
    Kandidátka bojovníků
    Jemenitské sdružení
    Mezin. žen. sion. org.
    poznámka:
    • abecední řazení, nikoliv podle pozice na kandidátní listině
    Autoritní data Editovat na Wikidatech