Imunofluorescence
Imunofluorescence je molekulární biologická metoda, používaná v biologickém výzkumu a v diagnostice chorob.
Postup
Nejprve se určitý antigen nebo naopak protilátka označí fluorescenčním barvivem, jako je FITC (fluorescein-izothioékyanát), fluorescein nebo rhodamin.[1] Následně se přidají ke „svému“ odpovídajícímu komplementárnímu antigenu nebo protilátce, což se v typickém případě uskutečňuje na podložním skle se vzorkem tkáně. Díky tomu se požadovaná molekula ve vzorku tkáně zbarví pomocí navázaných fluorescenčních látek, je jasně viditelná a může být pozorována např. pod fluorescenčním mikroskopem (tzv. imunofluorescenční mikroskopie) např. pod UV zářením.[2]
Reference
- ↑ ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006.
- ↑ Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Imunofluorescence na Wikimedia Commons
| Lékařství: Patologie | |
|---|---|
| Základní pojmy a principy patologie |
|
| Metody patologie |
|
| Buněčná adaptace | |
| Buněčná smrt | |
| Obory patologie | |
| Klinická patologie | |
