Georg Friedrich Gans

Georg Friedrich Gans
Narození13. září 1697
Chomýž
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí9. července 1763 (ve věku 65 let)
Krnov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolánístavitel
RodičeAndreas Gans
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Georg Friedrich Gans (13. září 1697 Chomýž[1] – 9. červenec 1763 Krnov[2]) byl stavitel působící v Krnově a okolí.[3][4]

Život

Byl synem Andrease Ganse (1672–1729) krnovského cechmistra zednického a kamenického cechu a krnovského městského stavitele.[5] V roce 1720 byl přijat mezi krnovské měšťany jako zedník a štukatér. Po otcově smrti zastával funkci městského stavitele a cechmistra zednického cechu. Od třicátých let 18. století byl jediným stavitelem v Krnově, který mohl přestavovat městské domy.[6] V roce 1727 koupil v Krnově dům č.p. 78 na tzv. Dřevěném trhu, ve kterém bydlel.

Dílo

  • 1722 stavitel poutního kostela Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně u Krnova spolu s otcem Andreasem.[7]
  • Kostel sv. Mikuláše v Lichnově.
    1733 farní kostel svatého Mikuláše v Lichnově[7]
  • 1733 rozšíření cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Jemelnice (Jemielnica, Polsko) a přestavba klášterního komplexu tamtéž[7]
  • 1736–1740 přestavba zámku v Bílovci,[8]
  • 1740–1746 poutní kostel Narození Panny Marie, Pszow,[7]
  • 1749 klášter františkánů u poutního kostela na Hoře sv. Anny (Góra św. Anny, Polsko)[6]
  • 1747–1756 kostel Navštívení Panny Marie, Město Albrechtice,[7][9]
  • 1751–1755 vojenské kasárny, Těšín,[8]
  • 1754–1755 kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Václavov u Bruntálu,[10][7]
  • 1754 (1755–1758) mariánský poutní kostel Panny Marie Pomocné, Uhlířský vrch u Bruntálu,[8] [11]
  • zámek Bruntál návrh úprav pro velmistra řádu německých rytířů Klementa Augusta Bavorského[12]
Václavov u Bruntálu. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.
  • 1746 předběžné náklady na přestavbu [13] a přestavba fary, Jindřichov, 1756 návrh mariánského sousoší Panny Marie Immaculaty, Jindřichov,[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Krnov
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Krnov
  3. ↑ Georg Friedrich Gans. www.isabart.org [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ GANS Georg Friedrich 13.9.1697-9.7.1763 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Informační systém abART - osoba: Gans Andreas. abart-full.artarchiv.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b STRAKOŠ, Martin, et al. Průvodce architekturou Krnova. [s.l.]: NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 319. 
  7. ↑ a b c d e f g JERZY GORZELIK, Góra Świętej Anny i twórcy sztuki sakralnej w majoracie cerekwicko-żyrowskim, s. 78. [cit. 2017-02-06] Dostupné online. (polsky, německy)
  8. ↑ a b c VALEŠ, Eduard. Povídání o zámku. Zámek Sedlnitzkých z Choltitz. Dostupné online [cit. 2017-02-06]. 
  9. ↑ Město Albrechtice, kostel Navštívení Panny Marie. www.turistika.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ DOLEŽÍ, Jan. Ovocné stezky. www.ovocne-stezky.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-07. 
  11. ↑ Bruntál - Památky a zajímavosti. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ https://theses.cz/id/u01d9e/96410-737787049.pdf. theses.cz [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online. 
  13. ↑ Drobnosti k barokní architektuře Moravy I. [cit. 2017-02-06], Dostupné online.

Literatura

  • INDRA, Bohumír – Krnovští barokní architekti Anderas a Jiří Friedrich Gansové a jejich stavby
  • INDRA, Bohumír. Příspěvky k biografickému slovníku výtvarných umělců na Moravě a ve Slezsku v 16. až 19. století, „Časopis Slezského zemského muzea", B, 46, 1997, s. 49.
Autoritní data Editovat na Wikidatech