Estonská gubernie

Estonská gubernie Эстляндская губерния Estlyandskaya guberniya

znak
Geografie

Hlavní město	Tallinn
Status	zaniklá gubernie
Souřadnice	59°26′14″ s. š., 24°44′43″ v. d.
Rozloha	20 246,7 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	449 400
Hustota zalidnění	22,2 obyv./km²
Jazyk	ruština, estonština, němčina, švédština
Národnostní složení	Estonci, Němci, Rusové, Švédi
Náboženství	luteránské
Správa regionu
Stát	Ruské impérium Ruské impérium
Vznik	1721 (Nystadská smlouva)
Zánik	24. února 1918 (vyhlášením Estonské republiky)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Estonská gubernie ^[1] (rusky Эстляндская губерния, německy Gouvernement Estland, estonsky: Eestimaa kubermang) byla gubernie Ruského impéria.

Do konce 19. století nebyla gubernie přímo spravována Ruskem, ale nezávisle místní německou šlechtou skrze „Regionální radu“ (německy Landtag) ^[2]

Gubernie byla také nazývána Estonské vévodství, což byl předchozí název území, které Rusko získalo od Švédska roku 1721 ^[3] Ruští carové též užívali titul „vévody estonského“ (rusky: Князь Эстляндский). Do angličtiny byl občas překládán jako „Prince of Estonia“.^[4]

Revelská gubernie, jak byla zpočátku nazývána podle hlavního města Revelu, dnešního Tallinnu, vznikla roku 1719 na území dobytém na Švédsku ve Velké severní válce. Bývalá švédská provincie známá jako Estonské vévodství byla formálně postoupena Rusku roku 1721 Nystadskou smlouvou, která ukončila Velkou severní válku. Během následných administrativních změn došlo roku 1796 k přejmenování na Estonskou gubernii. Zatímco vláda švédských králů byla dosti liberální se značnou dávkou autonomie, poměry za ruské nadvlády byla značně utaženy a nevolnictví nebylo zrušeno do roku 1819.

Estonská gubernie sestávala ze severní části dnešního Estonska a zhruba odpovídala dnešním krajům Harjumaa, Lääne-Virumaa, Ida-Virumaa, Raplamaa, Järvamaa, Läänemaa a Hiiumaa. Jižní část dnešního Estonska náležela Livonské gubernii, zasahující sem z dnešního Lotyšska. Obě byly 30. března 1917 spojeny v jeden celek. Po Říjnové revoluci zůstala gubernie pod kontrolou Sovětů do 24. března 1918, kdy byla vyhlášena estonská nezávislost.

Gubernátoři

Kurlandská gubernie, Livonská gubernie, Estonská gubernie carského Ruska

1710–1711 Rudolph Felix Bauer
1711–1719 Princ Aleksandr Danilovič Menšikov
1719–1728 Hrabě Fjodor Matvejevič Apraksin
1728–1736 Friedrich Baron von Löwen
1736–1738 Sebastian Ernst von Manstein
1738–1740 Gustaf Otto Douglas
1740–1743 Woldemar von Löwendahl
1743–1753 August Friedrich von Holstein-Beck (1696-1775)
1753–1758 Princ Vladimir Petrovič Dolgorukij
1758–1775 Peter August Friedrich von Holstein-Beck
1775–1792 Hrabě George Browne
1783–1786 Georg Friedrich von Grotenhielm
1786–1797 Heinrich Johann Baron von Wrangell
1797–1808 Andreas von Langell
1808–1809 Peter Friedrich Georg von Oldenburg (1784-1812)
1809–1811 neobsazeno
1811–1816 Paul Friedrich August von Oldenburg (1783-1853)
1816–1819 Berend Baron Üxküll
1819–1832 Gotthard Wilhelm Baron Budberg von Bönninghausen
1832–1833 Otto Wilhelm von Essen
1833–1841 Paul Friedrich von Benckendorff
1842–1859 Johann Christoph Engelbrecht von Grünewaldt
1859–1868 Wilhelm Otto Cornelius Alexander Ulrich
1868–1870 Michail Nikolajevič Galkin-Vraskoj
1870–1875 Princ Michail Valentinovič Šachovskoj-Glebov-Strešněv
1875–1885 Viktor Petrovič Polivanov
1885–1894 Princ Sergej Vladimirovič
1894–1902 Jefstafij Nikolajevič Skalon
1902–1905 Aleksej Valerianovič Bellegarde
1905–1906 Nikolaj Georgijevič von Bünting
1906–1907 Pjotr Petrovič Bašilov
1907–1915 Izmail Vladimirovič Korostoveč
1915–1917 Pjotr Vladimirovič Verjovkin

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Governorate of Estonia na anglické Wikipedii.

↑ The Baltic States from 1914 to 1923 By LtCol Andrew Parrott. www.bdcol.ee [online]. [cit. 2009-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-19.
↑ SMITH, David James. The Baltic States and Their Region. [s.l.]: Rodopi, 2005. Dostupné online. ISBN 9789042016668.
↑ BOJTÁR, Endre. Foreword to the Past. [s.l.]: Central European University Press, 1999. Dostupné online. ISBN 9789639116429.
↑ FERRO, Marc, Brian Pearce. Nicholas II. [s.l.]: Oxford University Press US, 1995. Dostupné online. ISBN 9780195093827.