Chlorid sirnatý
| Chlorid sirnatý | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Kuličkovo–tyčinkový model molekuly | |
 Kalotový model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid sirnatý |
| Anglický název | Sulfur dichloride Sulfur(II) chloride Dichlorosulfane Sulpur chloride |
| Německý název | Schwefeldichlorid |
| Sumární vzorec | SCl2 |
| Vzhled | Červená kapalina s pronikavým zápachem |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10545-99-0 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 234-129-0 |
| UN kód | 1828 |
| Číslo RTECS | WS4500000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 102,97 g/mol |
| Teplota tání | −121,0 °C |
| Teplota varu | 59 °C (rozklad) |
| Hustota | 1,621 g/cm3 |
| Index lomu | 1,557 0 |
| Rozpustnost ve vodě | hydrolyzuje |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS07  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| R-věty | R14, R34, R37, R50 |
| S-věty | S1/2, S26, S45, S61 |
| NFPA 704 |  1 3 1 |
| Teplota vznícení | 234 °C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid sirnatý je anorganická sloučenina se vzorcem SCl2. Tato třešňově červená kapalina je nejjednodušším a jedním z nejobvyklejších chloridů síry.
Příprava a vlastnosti
Chlorid sirnatý se připravuje reakcí chloru s elementární sírou nebo chloridem sirným. Jde o několikakrokový proces, který lze popsat rovnicemi:
- S8 + 4 Cl2 → 4 S2Cl2; ΔH = −58.2 kJ/mol
- S2Cl2 + Cl2 ⇌ 2 SCl2; ΔH = −40.6 kJ/mol
Reakce
Předchozí uvedená reakce je vratná a chlorid sirnatý se za pokojové teploty pomalu rozpadá na chlorid sirný a plynný chlor. Starší vzorky tak mohou být kontaminovány. Čistý chlorid sirnatý může být znova získán refluxováním s nadbytkem síry a následnou destilací.
Chlorid sirnatý při kontaktu s vodou rapidně hydrolyzuje na plynný chlorovodík, síru a oxid siřičitý.
- 4 SCl2 + 2 H2O → 4 HCl + 3 S + SO2
Použití
SCl2 se používá jako prekurzor organosírových sloučenin.[2]
Reaguje s alkeny za vzniku chlorsubstituovaných thioetherů, například s 1,5–cyklooktadienem za vzniku dicyklického thioetheru a s ethylenem za vzniku yperitu (S(CH2CH2Cl)2).[3]
Chlorid sirnatý je také prekurzorem několika anorganických sloučenin síry. Reakcí s fluoridy vzniká SF4.
Reakcí s amoniakem vznikají nitridy síry. Reakcí se sulfanem vznikají "nižší" sulfany jako H2S3.
Podobné sloučeniny
- Dichlorid disirnatý
- Chlorid thionylu
- Chlorid sulfurylu
- Fluorid siřičitý
- Fluorid sírový
- Dibromid disirnatý
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sulfur dichloride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Sulfur dichloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schmidt, M.; Siebert, W. "Sulphur" Comprehensive Inorganic Chemistry Vol. 2, ed. A.F. Trotman-Dickenson. 1973.
- ↑ R. J. Cremlyn “An Introduction to Organosulfur Chemistry” John Wiley and Sons: Chichester (1996). ISBN 0-471-95512-4.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid sirnatý na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Chloridy s prvkem v oxidačním čísle II. | |
|---|---|
| Chlorid barnatý (BaCl2) • Chlorid berylnatý (BeCl2) • Chlorid kademnatý (CdCl2) • Chlorid vápenatý (CaCl2) • Dichlorkarben (CCl2) • Chlorid sirnatý (SCl2) • Chlorid kobaltnatý (CoCl2) • Chlorid chromnatý (CrCl2) • Chlorid měďnatý (CuCl2) • Chlorid železnatý (FeCl2) • Chlorid gallnatý (GaCl2) • Chlorid germanatý (GeCl2) • Chlorid olovnatý (PbCl2) • Chlorid hořečnatý (MgCl2) • Chlorid manganatý (MnCl2) • Chlorid molybdenatý (Mo6Cl12) • Chlorid rtuťnatý (HgCl2) • Chlorid nikelnatý (NiCl2) • Chlorid palladnatý (PdCl2) • Chlorid polonatý (PoCl2) • Chlorid platnatý (PtCl2) • Chlorid radnatý (RaCl2) • Chlorid samarnatý (SmCl2) • Chlorid strontnatý (SrCl2) • Chlorid cínatý (SnCl2) • Chlorid titanatý (TiCl2) • Chlorid vanadnatý (VCl2) • Chlorid ytterbnatý (YbCl2) • Chlorid zinečnatý (ZnCl2) | |
| Sulfidy s prvkem v oxidačním čísle I. | |
|---|---|
Portály: Chemie
