Beatrix Sasko-Koburská (1884–1966)

Beatrix Sasko-Koburská
vévodkyně z Galliery
Beatrix Sasko-Koburská, asi 1904
Úplné jméno	Beatrix Leopoldina Viktorie
Narození	20. dubna 1884 Eastwell Park, Kent, Anglie
Úmrtí	13. července 1966 (82 let) El Botánico, Sanlúcar de Barrameda, Španělsko
Sňatek	15. července 1909
Manžel	Alfonso z Galliery
Potomci	Alvaro z Galliery Alonso z Galliery Ataúlfo z Galliery
Dynastie	Koburkové
Otec	Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
Matka	Marie Alexandrovna Romanovová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princezna Beatrix Sasko-Koburská (Beatrix Leopoldina Viktorie; 20. dubna 1884, Eastwell Park – 13. července 1966, Sanlúcar de Barrameda) byla členka britské královské rodiny, vnučka z mužské linie královny Viktorie. Provdala se do španělské královské rodiny a byla manželkou prince Alfonsa Orleánsko-Bourbonského, infanta ze Španělska, bratrance Alfonsa XIII. Španělského.

Dětství

Princezna Beatrix se narodila 20. dubna 1884 v Eastwell Park v Kentu jako dcera prince Alfréda, druhého syna královny Viktorie a prince Alberta. Její matka, Marie Alexandrovna Romanovová, byla jedinou přeživší dcerou cara Alexandra II. a Marie Alexandrovny.

Pokřtěna byla v Eastwell Park 17. května 1884 Reverendem Williamem Lloydem, otcovým kaplanem; mezi jejími kmotrami byla teta z otcovy strany, princezna Beatrix.

Beatrix strávila většinu raného dětství na Maltě, kde její otec sloužil v Královském námořnictvu. Spolu se starší sestrou Alexandrou byla družičkou na svatbě svého bratrance vévody z Yorku s Marií z Tecku 6. července 1893.

Po smrti otcova strýce Arnošta II., vévody sasko-kobursko-gothajského, stal se jeho dědicem právě princ Alfréd, vévoda z Edinburghu. Princ z Walesu, jeho starší bratr, se totiž práva na následnictví vévodství zřekl. Vévoda Alfréd s manželkou a pěti dětmi odcestoval krátce poté do Coburgu.

Manželské vyhlídky

V roce 1902 měla Beatrix románek s ruským velkoknížetem Michailem, mladším bratrem cara Mikuláše II. a tou dobou domnělým dědicem carského trůnu. V září 1902 od něj začala dostávat dopisy, a ačkoli on byl ruským velkoknížetem a ona nyní německou princeznou, dopisovali si v angličtině a on jí přezdíval "Sima". Velkoknížete si však vzít nemohla, protože Ruská pravoslavná církev zakazuje manželství mezi prvními bratranci. Přestože takové sňatky byly v dynastii Romanovců dříve povoleny (velkokněžně Kateřině Pavlovně, jež odmítla sňatek s Napoleonem I., bylo dvakrát povoleno provdat se za své první bratrance), pobožný Mikuláš II., oficiální hlava ruské církve, odmítl uvolnit pravidla kvůli svému bratrovi.

V listopadu 1903 Michail napsal Beatrix vysvětlení o tom, proč se s ní nemůže oženit. Situaci zhoršil dopis, který Beatrix obdržela od své starší sestry Viktorie Melity ("Ducky"), v níž byl Michail obviňován z toho, že neopatrně zahájil odsuzovaný románek. Ponížená Beatrix byla poslána do Egypta, aby se z hlubokého žalu zotavila, ale chřadla a psala Michailovi až do roku 1905 vyčítavé dopisy.

O Beatrix se pak mluvilo jako o nevěstě krále Alfonse XIII., ale ukázalo se to jako mylná zpráva, král Alfons se oženil s její sestřenicí Viktorií z Battenbergu. Na jejich svatbě se Beatrix setkala s Alfonsovým bratrancem Alfonsem de Orleans y Borbón, španělským infantem a 5. vévodou z Galliery. Španělská vláda vznesla námitky proti navrhovanému sňatku infanta s britskou princeznou, která na rozdíl od královny Viktorie Evženie nesouhlasila s konverzí na římské katolictví: král byl povinen páru ujasnit, že pokud se uskuteční svatba, budou manželé muset žít v exilu.

Přesto se Beatrix a Alfonso v Coburgu 15. července 1909 vzali. Konal se římskokatolický i luteránský obřad. Pár se usadil v Coburgu, dokud mu v roce 1912 nebylo dovoleno vrátit se do Španělska a jeho titul Infant byl obnoven.

V srpnu 1913 byla Beatrix přijata do římskokatolické církve.

Skandál a exil

Během manželství měl král Alfons XIII. četné aféry a kratičké poměry, z nichž vzešlo několik nemanželských dětí. Údajně usiloval i o princeznu Beatrix, která ho však rázně odmítla. Král ji i jejího manžela vykázal ze Španělska, pod záminkou vyslání infanta na misi do Švýcarska. Tou dobou králův okruh přátel, který opovrhoval jak Beatrix, tak královnou Enou, začal šířit zlomyslné fámy, mluvící o tom, že byla Beatrix vykázána ze Španělska kvůli svému špatnému chování, což nebyla pravda.

Potomci

Beatrix měla s Alfonsem tři syny:

• Alvaro z Galliery (20. dubna 1910 – 22. srpna 1997), ⚭ 1937 Carla Parodi-Delfino (13. prosince 1909 – 27. července 2000)
• Alonso María Cristino Justo (28. května 1912 Madrid, Španělsko – 18. listopadu 1936 Španělsko); zabit při akci během Španělské občanské války
• Ataúlfo Alejandro Isabelo Carlos (20. října 1913 – 4. října 1974)

Občanská válka

Rodina se přestěhovala do Anglie, kde se jejich tři synové vzdělávali na Winchester College. Španělská královská rodina nakonec ustoupila a Beatrix s rodinou se mohla vrátit do Španělska.

Ve 30. letech 20. století nastaly pro rodinu nešťastné časy, kdy se zhroutila španělské monarchie a následně vypukla občanská válka, která vedla ke ztrátě rodinného majetku. Po zřízení Druhé Španělské republiky v roce 1931 odešel král Alfons s rodinou do exilu v Itálii. V následujících letech se situace ve Španělsku zhoršovala, jak spolu různé skupiny soupeřily o moc. Ke konci 30. let se konflikt rozrostl v totální občanskou válku. Beatrix a Alfonso ztratili za války pozemky a prostředního syna, který byl zabit v boji proti republikánům.

Pozdější život

Beatrix zemřela v El Botánico v Sanlúcar de Barrameda 13. července 1966. Manžel ji přežil o devět let. Jejich syn Ataulfo zemřel svobodný v roce 1974. Děti měl pouze nejstarší syn Alvaro.

Beatrix byla posledním žijícím potomkem prince Alfréda a velkokněžny Marie Alexandrovny.

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Beatrice of Saxe-Coburg and Gotha na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Beatrix Sasko-Koburská na Wikimedia Commons

Španělské infantky sňatkem
1. generace	Marie Portugalská • Marie I. Tudorovna
2. generace	nikdo
3. generace	Izabela Bourbonská
4. generace	nikdo
5. generace	nikdo
6. generace	nikdo
7. generace	Luisa Alžběta Orleánská • Marie Barbara z Braganzy • Marie Amálie Saská • Luisa Alžběta Francouzská
8. generace	Marie Luisa Parmská • Marie Anna Viktorie Portugalská • Marie Amálie Španělská* • Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská
9. generace	Marie Antonie Neapolsko-Sicilská • Marie Františka Portugalská • Marie Tereza Portugalská • Luisa Šarlota Neapolsko-Sicilská
10. generace	Marie Karolina Neapolsko-Sicilská • Isabela II. Španělská* • Marie Kristýna Španělská • Marie Amálie Bourbonsko-Sicilská • Marie Tereza Savojská
11. generace	Eulalie Bourbonská* • Markéta Bourbonsko-Parmská • Luisa Marie Terezie z Artois • Marie Berta Rohanová** • Marie das Neves Portugalská
12. generace	Luisa Orleánská • Marie Tereza Španělská* • Marie Luisa de Silva y Fernández de Henestrosa** • Beatrix Sasko-Koburská • Marie Pia Neapolsko-Sicilská • Marie Antonie Portugalská
13. generace	Marie Mercedes Bourbonsko-Sicilská • Alice Bourbonsko-Parmská
14. generace	Sofie Řecká • Anna Orleánská
15. generace	Letizia Španělská**
* také infantka narozením, ** neměla královský nebo šlechtický titul od narození, ale byla přijata jako Infanta