Škuner

Dvoustěžňový škuner Atene s typickou základní škunerovou takeláží

Škuner je typ námořní plachetnice o dvou a více stěžních, vyvinutý do konečné podoby v 18. století v USA. Škunery byly stavěny i po celé 19. století a vytlačeny byly až s nástupem mechanicky poháněných lodí ve 20. století.

Základní oplachtění škuneru sestávalo z lichoběžníkových vratiplachet na všech stěžních, trojúhelníkových vrcholových plachet nad nimi a 3–4 trojúhelníkových kosatek napnutých mezi předním stěžněm a čelenem. Škunery, které mají na předním stěžni další příčné ráhnové plachty, se obecně označují jako škunery s ráhnovým oplachtěním, přesněji pak jako košové nebo brámové škunery. Nejvíce rozšířené byly škunery o dvou a třech stěžních.

Škunery byly stavěny v délkách od 15 do 100 metrů. Poměr délka/šířka trupu se pohyboval od 4 : 1 do 7 : 1. Největší škuner světa byl postaven v USA v roce 1902, byl to ocelový sedmistěžník a jmenoval se Thomas W. Lawson.

Existovala i řada typů lodí, které měly škunerové oplachtění jen částečné a kombinovaly je s jinými druhy oplachtění. Existovaly tak typy lodí jako škunerová briga, později nazývaná brigantina, nebo škunerový bark, později označovaný jako barkentina.

Využití

Vzhledem k snadné obsluze jednoduchého plachtoví a dobrým manévrovacím a plavebním vlastnostem se škunery používaly především jako obchodní lodě, menší pro pobřežní plavbu, větší pro plavbu zámořskou.

Za napoleonských válek se stavba škunerů a jejich použití rozšířilo zejména v USA, mnoho ozbrojených škunerů bylo účelově postavených jako kaperské: k přepadání a zajímaní obchodních lodí nepřítele. Škunerové oplachtění měly obvykle plachetnice lodivodů v přístavech. Škunery používaly k ochraně pobřeží před pašeráky také celní služby řady zemí.

V současnosti využívá princip škunerového oplachtění velké množství sportovních i výletních jachet.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu škuner na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo škuner ve Wikislovníku
  • Encyklopedické heslo Schooner v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4179928-8
  • KulturNav: cf583895-c327-4926-a3d9-1ec76e6f2da4