Šiška

O dalších významech slova pojednává článek Šiška (rozcestník).

Šiška (odborně šištice, latinsky strobilus, plurál strobili) je orgán nahosemenných rostlin, který jim slouží k rozmnožování. Samičí šištice vytvářejí vajíčka, samčí vytvářejí pyl. Jedná se o evolučně původnější orgán sloužící k rozmnožování než květ. Druhů rostlin tvořících šištice je menší množství než druhů krytosemenných (kvetoucích) rostlin. Šištice mají mnohé běžné dřeviny (jehličnany) či cykasy.

Šištice u nahosemenných rostlin

Jehličnany

Šištice u jehličnanů jsou jednopohlavné, a tedy dvojí: samčí (mikrostrobily) a samičí (megastrobily). Jsou tvořeny vřetenem, kolem něhož spirálovitě vyrůstají sterilní (podpůrné) a semenné šupiny. Samčí šištice obsahují tyčinky (mikrosporofyly), se dvěma prašnými pouzdry, které produkují pylová zrna. Po jejich vyprášení zasychají a opadávají. Samičí šištice obsahují ploché semenné šupiny, které vyrůstají v úžlabí podpůrných šupin a nesou dvě vajíčka. Ta se po opylení dále vyvíjejí v semena, zatímco šištice zrají a dřevnatějí v šišky. Po dozrání semen se šupiny šišek díky vysychání rozevírají a semena vypadávají ven. Prázdné šišky pak ze stromů opadávají (většina dřevin), rozpadají se už na stromě (jedle) nebo vytrvávají několik dalších let na větvích (modřín).

U některých jehličnanů nejsou zralé šupiny dřevnaté, ale zdužnatělé, např. u jalovce (Juniperus), tisu (Taxus) nebo zeravce (Platycladus) z čeledi cypřišovitých.

Cykasy a ostatní nahosemenné

U cykasů jsou v šišticích uspořádány vždy samčí výtrusné listy, u některých rodů též samičí. Mají jednodušší strukturu než složitě stavěné šišky jehličnanů. Bývají často velmi živě zbarveny, například červenooranžové šištice druhu Encephalartos ferox. Samčí i samičí šištice vytváří též pouštní rostlina welwitschie podivná, samčí šištice podobné jehnědám nalézáme u jinanu.

Podobné útvary u ostatních rostlin

Útvary podobné šišticím najdeme u přesliček (výtrusnicové klasy – strobily, které však slouží jen k produkci výtrusů, nikoli k dozrávání semen, která přesličky netvoří). Naopak "šištice" chmele nejsou z botanického hlediska šiškami, ale plodenstvím nažek s vyčnívajícími listeny. Stejně tak zdánlivé šištice olše jsou květenství (samičí jehnědy), u nichž po opylení zdřevnatěly podpůrné listeny a listence.^[1]

Galerie

Samčí šištice jedle
Čerstvé samičí šištice modřínu
Samičí šištice smrku ztepilého
Nezralá šiška borovice banksovy
Samčí (vlevo) a samičí (vpravo) šištice na větvičce douglasky tisolisté
Zralá šiška douglasky s vyčnívajícími podpůrnými šupinami
Šišky kryptomerie japonské
Dužnaté šištice zeravce východního
Šištice welwitschie
Samičí šištice cykasu Encephalartos gratus

Odkazy

Reference

↑ Zajímavosti ze světa rostlin. www.ibot.cas.cz [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-15. (anglicky)

Literatura

Kincl, Lubomír a kol.: Biologie rostlin. Praha: Fortuna 2000
Vinter, Vladimír: Atlas anatomie cévnatých rostlin. PřF UP Olomouc, dostupné na http://www.botanika.upol.cz/atlasy/anatomie/index.html